V předchozích dílech jsme se zaměřili na prohlídku exteriéru, interiéru a motoru. Samotná zkušební jízda ovšem dokáže odhalit i závady, které jsou očím skryté. Obvykle se za volant dostanete jen na několik kilometrů, z kterých všechno nepoznáte. Zvlášť když nejste odborník a nemáte zkušenost s desítkami jiných aut různého stáří, stavu a typu.
Přesto i za několik málo minut a kilometrů dokážete poznat alespoň základní věci, které si na následujících řádcích přiblížíme.
Už samotné otočení klíčku v zapalování vám může o stavu auta mnohé prozradit. Pokud se startéru příliš nechce nebo roztočení motoru trvá delší dobu, může být na vině slabá autobaterie nebo startér, což jsme zmiňovali již v minulém článku. Všimněte si také kouře vycházejícího z výfuku.
U ojetého auta s manuální převodovkou si všimněte chodu spojkového pedálu. Pokud jde příliš lehce a bod záběru není příliš rozpoznatelný, případně spojka prokluzuje, může být zmíněná spojka opotřebovaná a zralá na výměnu.
Některá auta (třeba diesely či výkonnější zážehové vozy) mají dvouhmotové setrvačníky, které slouží k snížení třecích sil, aby řazení a rozjezdy byly plynulejší. Jejich životnost je ovšem logicky omezená, přičemž výměna může vyjít na desítky tisíc korun. Vadný setrvačník asi nejlépe poznáte podle kopanců do spojkového pedálu a hlučnosti.
Auto by se zároveň nemělo při rozjezdu bez sešlápnutého plynového pedálu dusit (slabší auta to však bez plynu ne vždy zvládnou) a zhasnout.
Jestliže se jedná o ojetinu se samočinnou převodovkou, měli byste si všimnout, zda při rozjezdu z místa necuká, neškube a při jízdě zbytečně neotálí s přeřazením. Změna rychlostních stupňů by měla probíhat plynule a přiměřeně rychle. Na tzv. kickdown, kdy plynový pedál zatlačíte až do podlahy, by automat měl zareagovat podřazením minimálně o jednu rychlost.
Samočinné převodovky by ve většině případů měly umožňovat manuální změnu stupňů (buď voličem, pádly pod volantem nebo tlačítky). Při jízdě si proto vyzkoušejte, zda automat na vaše povely reaguje.
Narazit na ojeté auto bez posilovače řízení, je dnes prakticky nemožné, nejedná-li se o veterána. Při jízdě si proto všimněte, jak lehce a hladce se otáčí volantem. Odpor by neměl být příliš velký ani ve sportovním režimu, který odezvu posilovače dokáže upravit.
Na rovném a hladkém úseku zkuste povolit ruce. Pokud auto táhne do strany, může za tím stát sjetá pneumatika, poškozený disk kola, rozhozená geometrie přední nápravy (to na rozbitých českých cestách není nic neobvyklého), ale také to může být projev nehody z minulosti. Volant by vás zároveň neměl při jízdě tahat za ruce. U silných předokolek se můžete setkat s tím, že při prudší akceleraci musíte věnec svírat pevněji, to je však charakteristický projev téhle koncepce.
Na parkovišti u supermarketu otočte volantem do obou krajních poloh a následně se zkuste v plném rejdu rozjet. Jestliže od poloos uslyšíte cvakání nebo podobné podezřelé zvuky, může se jednat o opotřebené ložisko.
Desítky či stovky odjetých tisíc kilometrů, v případě Česka na ne zrovna ideálních silnicích, to se dříve či později projeví na kondici podvozku jako takového. Za několik kilometrů zkušební jízdy toho příliš nepoznáte, zkuste si však vybrat úsek s horším povrchem. A nebojte se trochu ostřejšího tempa, ať se zavěšení a odpružení pořádně rozhýbe.
Pokud od kol uslyšíte výrazně rány, bouchání nebo ucítíte rázy, může být problém v tlumičích pérování. Na druhou stranu se může jednat také o následek příliš velkých a těžkých kol s pneumatikami s nízkým bočním profilem. Nebo také příliš nahuštěných gum. Správný tlak by měl být zobrazen na štítku na karoserii v oblasti řidičových dveří (nemusí tomu tak být vždy).
Když to situace dovolí, zkuste si svižnějším tempem projet několik zatáček. Jednak poznáte, jak vůz odolává odstředivým silám, jednak zjistíte, jestli se v obloucích příliš nenaklání.
Co neubrzdíš, to neukecáš, říká se. Brzdové kotouče mohou povrchově korodovat už po dvou dnech stání, zvlášť když je vlhko. Na estetický dojem proto nedejte. Během jízdy proto pozorujte, zda vůz při brzdění dostatečně silně zpomaluje. Pokud vám to provoz dovolí, rozjeďte se alespoň na sedmdesátku a následně prudce sešlápněte brzdový pedál. Panické brzdění by mělo být velmi silné. Samozřejmě ale ze všeho nejvíce dbejte na bezpečnost, abyste neohrozili ostatní účastníky provozu.
Pokud při brzdění slyšíte a cítíte vibrace, vinny jsou velmi zvlněné kotouče. To může znamenat dvě věci: buď jsou na konci své životnosti, nebo jim předchozí majitel dával pořádně zabrat. V obou případech se připravte na jejich výměnu.
Pískání zase může značit opotřebované brzdové destičky (některá auta už mají i senzor jejich opotřebení). Další možností jsou nečistoty mezi destičkou a kotoučem. Kotouče by na pohled neměly být příliš sjeté, natož popraskané.
Kupovat ojetinu bez klimatizace v dnešní době nedává absolutně žádný smysl. V rámci zkušební jízdy, kdy se pořádně rozběhne kompresor klimatizace, by se tedy z výdechů ventilace měl po několika minutách linout studený vzduch. Pro jistotu si nastavte nižší teplotu.
V zimě, kdy jsou teploty obecně nižší, funkčnost chlazení poznáte hůře, takže se raději podívejte pod kapotu. S běžícím motorem by měl být mírně slyšet i funkční kompresor (zkontrolovat by měl jít i vizuálně).
Jestliže klimatizace správně nefunguje, může to být vedle nefunkčního kompresoru i následek absence chladicího média, které je nutné jednou za čas doplnit. Pozor si dejte na jeho úniky, které ovšem před koupí nemáte úplně šanci zjistit.
Když už myslíme na funkční klimatizaci, neměli bychom opomenout další prvky výbavy. Před koupí proto zkontrolujte, zda funguje elektrické stahování oken, elektrické nastavování vnějších zpětných zrcátek, při jízdě vyzkoušejte všechny asistenty, které daný vůz má.
Multimediální systém (pokud je ve výbavě) by neměl zamrzat, mapové podklady (jestliže nechybí navigace) by měly být co nejaktuálnější. U novějších aut se můžete setkat se SIM kartou, která palubní systém propojuje s internetem. Jestliže je klasického typu, měla by být při prodeji součástí. V dnešní době se setkáme spíše s integrovaným řešením, které je zabudováno do řídicí jednotky.
