V předchozích třech článcích jsme se zaměřili na různé technologie, díky kterým se nám řídí příjemněji a bezpečněji. Mezi ně patřily také parkovací senzory, které jsou základním stavebním kamenem dalších systémů, které souvisejí s parkováním.
S ním nám v poslední době pomáhá hned několik nadstaveb, z nichž většina má reálný přínos. Existuje ovšem také pomocník, bez kterého bychom si parkování klidně dokázali představit. Na následujících řádcích si proto vysvětlíme rozšířené parkovací asistenty, které dokážou víc než jen akusticky upozorňovat na blížící se překážky.
Vcelku jasné pojmenování, jenže co si pod ním mám představit? Inu, vlastně nic komplikovaného. Jedná se de facto o doplněk klasických zadních parkovacích senzorů, tentokrát ovšem ne v podobě ultrazvukových senzorů, ale radarů pod nárazníkem. Ty mají totiž delší dosah, dokážou tudíž sledovat provoz v mnohem větším měřítku.
Pokud neradi do parkovacího místa couváte, musíte si při vyjíždění dávat velký pozor na jedoucí automobily a cyklisty. A jelikož ze sedadla řidiče, spolujezdce ani z druhé řady kolikrát není dozadu do stran přes ostatní auta či jiné překážky vidět, musíte být velmi opatrní. A ani tak srážce nemusíte zabránit.
Před nepozornými či neohleduplnými účastníky silničního provozu vás ovšem chrání zmíněné rady, které vás akusticky varují před blížící se překážkou. Některá auta umějí dokonce sama zastavit, pokud by řidič varování nedbal.
V tomhle případě se jedná o docela nenápadný, o to však přínosnější systém, s kterým nejsou žádné starosti.
Na tuhle technologii narazíte také pod označením 360stupňové parkování a podobnými termíny. Jedná se komplex několika (obvykle minimálně čtyř) kamer: přední, zadní a dvojice bočních. Ty bývají umístěné zespodu ramene vnějšího zpětného zrcátka a zabírají prostor z boku automobilu. To je praktické především podélném parkování u obrubníku, o který se jednou čas otře i zkušený řidič, přičemž to většinou odnese lem ráfků. Ty přitom stojí tisíce korun, u prémiových luxusních modelů dokonce i desítky tisíc za kus. Nemluvě o poškozené pneumatice, k čemuž může také dojít.
360stupňový pohled ovšem využijete i jinde, jen ne v každém voze. Přehled o dění kolem auta se vám totiž hodí například v terénu. Na centrálním displeji si můžete zvolit buď celkový pohled složený do panoramatického obrazu, případně upřednostnit konkrétní kameru, abyste si třeba neodřeli bok auta.
Pod tímhle označením se může skrývat cokoliv, v tomhle případě jde ovšem o pomocníka, který z větší části dokáže do mezery zaparkovat sám. Nejdříve to fungovalo pouze pro podélné parkování, pak se přidalo i couvání mezi dva vozy (tedy kolmo k obrubníku), přičemž některé automobily umějí zaparkovat i šikmo.
Parkovací asistent obvykle funguje na základech ultrazvukových parkovacích senzorů. Pro jeho aktivaci je nutné zmáčknout příslušné tlačítko. Následně nízkou rychlostí projedete okolo parkovacího místa, které si systém změří. A pokud vše klapne, vydá zvukový signál. Pak už stačí zařadit zpátečku, sundat ruce z volantu, přičemž stačí ovládat pouze brzdový a plynový pedál (a u manuálních převodovek také spojku), a elektronika vás do mezery nasměruje sama.
V dřevních dobách byly parkovací asistenty často velmi pomalé a málo šikovné, takže vás nechávaly „viset“ v polovině manévru. V horším případě pak nedokázaly zabránit odření disku při podélném parkování. Dnes už je situace lepší, středně zručný řidič však bude rychlejší. Výjimkou může být snad jen zmíněné paralelní parkování, které je asi nejnáročnější.
V poslední době se objevují také vyspělé verze, které můžete naučit zajíždět do vašeho oblíbeného místa, což se hodí zejména v užších prostorech.
Přesto bychom si v tomto případě vystačili i bez tohoto pomocníka. Předchozí dva jsou v praxi využitelnější a přínosnější.
Tahle „fičurka“ promění automobil v hračku na dálkové ovládání. Systém vzdáleného parkování, který s vozem manipuluje bez přítomnosti řidiče na palubě, ve větší míře proslavila minulá generace BMW 7. Ta díky klíči s malým displejem umožňuje na krátkou vzdálenost několika metrů s autem hýbat dopředu a dozadu, což se hodí především v úzkých prostorech. Řidič ovšem musí být blízko vozu, jinak se asistent nespustí.
Systém pracující se zmíněnými ultrazvukovými senzory musí spolupracovat s automatickou převodovkou s voličem bez mechanické vazby (jinak by technologie nezvládala přepínat mezi režimy D a R). Dnes už se vzdálené parkování dostalo i do mnohem levnějších značek (třeba Hyundai), přičemž k ovládání není nutný speciální klíč, ale stačí aplikace od dané automobilky.
Opět se jedná o zbytného pomocníka, jehož služeb využijete minimálně. Pokud na něj ale u ojetiny či nového vozu narazíte, asi nemá cenu se mu vyhýbat. Minimálně u dětí představuje vítanou atrakci.
