Automobilový svět v posledních letech doslova zasypávají zkratky bezpečnostních a jízdních asistentů. Zatímco na těch základních systémech z našeho titulku se automobilky vzácně shodnou, u stále početnější armády nových pomocníků má snad každý výrobce jiný název a z něj odvozenou zkratku.
V následujícím seriálu si proto představíme ty nejznámější a nejdůležitější, přičemž v dalších dílech si u některých také objektivně zhodnotíme jejich reálný přínos. Ten totiž ne vždy bývá pozitivní.
Pojďme ovšem začít od pomyslného začátku.
Tenhle systém hlídající zablokování kol při brzdění (a tím ztrátu přilnavosti kol a ovladatelnosti vozu) byl vyvinut již v roce 1929, ovšem původně pro letadla. ABS neboli protiblokovací systém je už dlouhou dobu povinností. Jeho zásahy poznáte především na kluzkém povrchu, kdy při plném a stálém sešlápnutí brzdového pedálu samotná brzdová soustava v intervalech povoluje, aby zabránila klouzání pneumatik.
Spolu s tím zároveň také zvyšuje brzdný účinek, protože ne všichni řidiči jsou schopní na brzdový pedál vyvinout maximální tlak.
Systém regulace prokluzu kol je rozšířením zmíněného ABS, který se už podle samotného názvu snaží zamezit protáčení hnaných kol. Pokud elektronika zaznamená, že na kola jde větší síla, než jakou dokážou pneumatiky v daném okamžiku přenést (především z důvodu horší přilnavosti povrchu vozovky).
ASR ve starších variantách v tu chvíli přibrzdilo prokluzující kola, modernější nástupce se už tomuhle okamžiku snaží aktivně předcházet. V případě potřeby tedy omezí výkon motoru, tím pádem jde na hnané pneumatiky méně síly, tudíž nedocházejí k protáčení pneumatik a jejich opotřebování a výrazně se zlepšuje ovladatelnost vozu.
Elektronický stabilizační program je vlastně dalším rozšířeným dvou předchozích systémů. Od roku 2014 je povinný pro všechny nové automobily prodávané v Evropské unii, tudíž ho v autě máte pravděpodobně i vy. Shromažďuje informace o aktuálním točivém momentu motoru, jeho otáčkách, rychlosti otáčení jednotlivých kol, natočení volantu a dalších parametrech.
ESP zasahuje ve chvíli, kdy elektronika zjistí, že se vůz pohybuje ve smyku (tedy v době, kdy ASR úplně nedokáže situaci vyřešit). Když je to nutné, přibrzdí některé z kol a zároveň omezí sílu motoru putující na kola.
U některých modelů lze ESP zcela vypnout, většina moderních aut vám ovšem dovolí maximálně jeho benevolentnější zásahy. V závislosti na konkrétním modelu se můžete setkat také s odlišným fungováním. Například některá francouzská či korejská auta mají ESP nastaveno na dřívější reakce, což nemusí každému vyhovovat.
Emergency Brake Assist neboli asistent nouzového brzdění v případě hrozící srážky s jiným vozidlem či překážkou zvyšuje brzdný účinek soustavy bez ohledu na sílu sešlápnutí brzdového pedálu. Reakční doba řidiče totiž není vždy adekvátní hrozícímu riziku nehody, soustava proto v případě potřeby výrazně zvýší hydraulický tlak v brzdovém systému.
Brzdná dráha se tím zkrátí klidně o několik metrů, které jsou často naprosto rozhodující.
S tímhle systémem přišel Volkswagen. Spouští se po první kolizi. Při aktivaci airbagů při první srážce či po zaznamenání nehody dvěma senzory systém automaticky zašle informaci, aby vozidlo zpomalilo na 10 km/h. Tím se systém snaží zabránit další nehodě s jiným vozidlem či předmětem na silnici či v její blízkosti. Nebo alespoň cílí na to, aby následky dalších kolizí byly co nejmenší.
Mezitím se rozsvítí výstražná a brzdová světla, která zůstávají zapnutá i po nehodě. Brzdový systém následně zablokuje kola, aby se snížily případné následky, když do již poškozeného vozu nabourá jiný automobil.
