Typy světlometů v autech a jejich plusy a minusy

Technika
6. Mar 2024
469 zobrazení
Typy světlometů v autech a jejich plusy a minusy

V posledním článku jsme si ukázali, jak správně svítit. Ačkoliv to patří k naprostým základům, ne každý řidič ví, v jaké situace daný druh svícení použít. Na následujících řádcích se zaměříme na samotnou světelnou techniku, která v posledních deseti letech prošla obrovským vývojem. Ten vyústil v to, že v nových automobilech narazíte už prakticky pouze na technologii LED.

V případě zadních světel se začíná prosazovat také technologie OLED s větším kontrastním poměrem, kde se jako elektroluminiscenční látka využívají organické materiály.

Jenže u ojetin je situace jiná. V jejich případě narazíte prakticky na celé spektrum světelných systémů, z nichž každý má něco do sebe. A u každého najdeme nějaké mouchy.

Halogeny

Halogenové světlomety jsou mezi staršími vozy stále nejběžnější. Pracují na principu světla ze žárovky, které se odráží od parabolického reflektoru. V případě jediné paraboly a dvouvláknové žárovky typu H4 jsou potkávací a dálková světla soustředěna do jediného světelného zdroje.

V případě pokročilejších projektorových světlometů se světlo ze žárovky odráží od hyperboly a následně prochází čočkou. O tvar světelného kuželu se stará clona vložená před projektor. Ačkoliv se jedná o sofistikovanější (tedy i dražší) řešení, automobilky jej používají kvůli menším prostorovým nárokům.

Ve srovnání s ostatními dominantními světelnými technologiemi se halogenová světla chlubí jednoduchou výměnou žárovky, kterou zvládnete i svépomocí. Neplatí to ovšem vždy, záleží na konkrétním typu automobilu.

+
- Levná a jednoduchá technologie
- Drtivá většina automobilů umožňuje výměnu žárovky i mimo servis (například i na cestě)

-
- Slabší výkon (ne vždy)
- Žárovky mají tendenci častěji praskat
- Vyšší spotřeba elektřiny
- Část energie se navíc promění v odpadní teplo

Xenony

Tahle technologie se začala v prémiových automobilech objevovat začátkem 90. let minulého století, přičemž největšího rozšíření se dočkala v Evropě. Na jiných trzích přitom nebyl problém narazit na relativně drahý vůz s klasickými halogeny.

Jestliže u klasické žárovky vzniká světlo rozžhavením vlákna v baňce naplněné plynem, u xenonů světlo vydává samotný inertní plyn. To je vytvářeno výbojem mezi dvěma elektrodami, přičemž barva světelného kuželu je určena použitým plynem. V případě xenonu barevná teplota dosahuje 4100 kelvinů, přičemž u denního světla dosahuje zhruba 5200 K. V případě halogenů to je asi 3200 K.

Samotný xenonový světlomet i s příslušenstvím (startér, řídicí elektronika a trafo) je relativně velký a drahý, proto se u levnějších modelů často nevykytoval. Přesto má spoustu výhod, přičemž tou největší je výrazně lepší účinnost. Do modra zbarvené světlo je pro lidské oko příjemnější, bonusem je také nižší energetická náročnost než u halogenů.

U klasických xenonů se o dálkově svícení stará tradiční halogen, tzv. bi-xenony mají již výše zmíněnou čočku, která se stará o přepínání mezi dálkovými a potkávacími světly. Jestliže halogeny obvykle nabízejí jen základní funkci svícení, u dražších xenonů si můžete světelný paprsek regulovat (například přisvícení do zatáčky, úprava paprsku podle rychlosti vozu, automatické zastínění dálkového světla před vozidlem jedoucím v protisměru atd.)

+
- Výrazně vyšší výkon proti halogenům
- Delší životnost výbojek ve srovnání se žárovkami
- Příjemnější barva světelného paprsku
- Možnost integrace pokročilých funkcí světlometu

-
- Celkově složitější a dražší technologie, která se rozšířila především v Evropě
- Většina xenonů vyžaduje ostřikovače světel a automatické nastavování sklonu paprsku

LED

Dnes dominantní řešení se ve větší míře začalo rozšiřovat začátkem minulé dekády. Ve velkém se v uplynulých letech objevuje také u levných aut, ačkoliv rané pokusy o integraci diodových světlometů u dostupných aut (například u třetí generace Seatu Leon) se potýkaly se slabším výkonem.

Malé diody jsou všeobecně docela levné, umožňují lepší integraci do světlometu, jehož tvar je více variabilní (někdy stačí úzký světelný pás) a nejsou příliš energeticky náročné, ačkoliv opět záleží na typu diodového světlometu.

U novějších aut konstruktéři používají větší množství menších diod s nižším výkonem, který neprodukuje tolik odpadního tepla. V tom případě není nutné do zázemí světlometu instalovat chlazení.

Postupná miniaturizace dovoluje jednotlivé diody skládat do určitých segmentů, které elektronika umí nezávisle ovládat. Na tomhle principu fungují tzv. matrixová světla, která mají diody poskládány do samostatných matic. Jednotlivé ledky, případně jejich větší soubory, lze podle potřeby utlumovat či zcela zhasnout, čímž neoslňujete ostatní řidiče.

Dálková světla jsou tu řešena obdobně jako u xenonů: buď přídavnou halogenovou žárovkou, nebo cloněním světelného paprsku.

U některých nejnovějších automobilů (například u podruhé osvěženého Audi Q7) se můžete setkat i s diodovými světlomety s vysokým rozlišením a intenzivním paprskem, které dokážou na silnici či zeď promítat obrazce. Ve vývoji jsou dokonce technologie, které světlomety promění na klasické projektory schopné promítat filmy.

+
- Diody jsou díky svým malým rozměrům velmi variabilní, což designérům rozvazuje ruce při návrzích světlometů
- Nepřeberné množství adaptivních funkcí včetně vykrývání okolního provozu či promítání jednodušších i velmi komplikovaných obrazců

-
- Když z desítek diod ve světlometu odejde několik jednotlivých LED, je nutné světlo vyměnit
- U starších a levnějších modelů mají diodová světla horší výkon než klasické halogeny
- Výkonné LED světlomety vyžadují chlazení
- Vyšší cena v případě náhrady v rámci opravy, platí to zejména u špičkových světel, jejichž cena může dosáhnout i nižších stovek tisíc korun

Laserové světlomety

V podstatě se jedná o variaci na diodová světla, ovšem s výrazně vyšším dosvitem (klidně vyšší stovky až tisíce metrů). V praxi se o laserová světla pokoušejí zejména německé automobilky Audi a BMW. Druhá jmenovaná značka svou technologii postavila na usměrňování světelného paprsku fluorescenční fosforovou substanci uvnitř jednotky laserového světlometu, jež původní modré světlo převádí na koherentní monochromatické bílé, jež je člověku přirozené.

Samotný paprsek je výrazně jasnější než u klasického diodového světlometu, výhodou jakou také mnohem menší rozměry laserových diod.

Pokrok z posledních ovšem výkon klasických LED světlometů posouvá stále dál, takže se v lecčems vyrovnají i laserovým světlům. Jejich přednosti využijete hlavně na dlouhých rovných úsecích bez osvětlení, kterých je však minimum.

+
- Vysoký výkon s relativně nízkými energetickými nároky
- Dosvit v řádu vyšších stovek metrů, v některých případech i několika kilometrů

-
- Zatím stále velmi drahá technologie
- Málo rozšířené
 - Výkonné klasické diody se laserovým světlometům rychle přibližují

Rubriky
Nákupní rádce
Poradíme s výběrem vozu, náležitostmi prodeje či koupě vozu
Technika
Pomůžeme orientovat se v moderních technologiích osobních vozů
Cestování po Evropě
Povinné výbavy, rychlostní limity, mýtné či pokuty jednotlivých evropských zemí přehledně
Financování vozu
Různé možnosti financování nákupu nového i ojetého vozidla.
Novinky
Novinky a akce na webu UlovAuto.cz