Na trhu aktuálně máme snad nejpestřejší skladbu pohonů v historii. Vedle klasických spalovacích motorů jsou k dispozici jejich kombinace s LPG (tekutý ropný plyn), CNG (stlačený zemní plyn, kterému byla předpovídána slibná budoucnost, tradiční full hybridy, v nichž elektromotor slouží na kratší jízdy, plug-in hybridy, jež zvládnou nižší až vyšší desítky bezemisních kilometrů, a konečně i elektromobily. Drtivá většina z nich je bateriová, narazit ovšem můžete i na vozy s palivovými články na vodík. Možnosti tudíž máte opravdu široké.
Jenže jak zjistit, která varianta je pro mě nejlepší? Na to jsme si částečně zodpověděli zde, pojďme si ale tyto myšlenky trochu rozvinout.
Benzinová auta jsou naprostou klasikou. Jsou totiž zcela univerzální, zejména v posledních letech. Moderní agregáty s přeplňováním jsou navíc velmi efektivní. V autě velikosti Škody Octavie dokážou jezdit i za hodnoty začínající pětkou. Ve vozech SUV jsou samozřejmě méně úsporné. Pokud ovšem jezdíte spíše kratší a středně dlouhé trasy a máte průměrný nájezd (ten se u českého řidiče pohybuje okolo 10 až 12 tisíc kilometrů ročně), je pro vás benzinový motor jednoduše lepší volbou.
Současné zážehové jednotky sice už mají filtr pevných částic, vysokotlaké vstřikování paliva, turbodmychadlo a další součástky, které jsou drahé, ve srovnání s diesely jsou ovšem stále technicky méně komplikované.
U přímovstřikových motorů si musíte dát pozor na usazování nespálených částeček benzinu, ke kterému dochází především na krátkých trasách. Proto se alespoň dvakrát za měsíc vyrazte na delší výlet a nebojte se motor po zahřátí vytočit do horních pater otáčkoměru.
Typický řidič: Prakticky každý z nás. Zážehový motor je totiž velmi univerzální a hodí se na všechny případy.
Diesely jsou pracovní agregáty, kterým vyhovují konstantní otáčky. Na rozdíl od benzinů mají vznětové jednotky sílu dostupnou mnohem níže, navíc se pyšní větším točivým momentem, takže se hodí na tahání těžkých přívěsů, ale též do těžších aut s většími jízdními odpory.
Vznětové motory jsou navzdory poklesu zájmu stále populární mezi obchodními zástupci, oblastními manažery a všemi, kteří jezdí dlouhé trasy. Drtivou většinu prodejů nových aut obstarávají firmy, proto se nedivte, že tři roky staré kombi s dieselem pod kapotou má na odometru 150 tisíc a více kilometrů. Zejména v Německu nejsou neobvyklé roční nájezdy okolo 80.000 km.
A milují je také taxikáři, byť ti pomalu přesedají do hybridů a elektromobilů (alespoň ve větších městech).
Od devadesátých let se diesely staly velmi oblíbenými také mezi běžným lidem. Auta s emblémy TDI, CDTI či HDI a podezřele vysokým nájezdem si najednou pořizovali řidiči s ročním nájezdem v řádu jednotek tisíc kilometrů. A po několika letech se divili, že jim odešlo vstřikování, turbodmychadlo či něco jiného. To je ovšem zkrátka úděl druhých, třetích, čtvrtých a dalších majitelů. Právě na ně totiž vycházejí nepříjemné a drahé opravy.
Moderní diesely po nechvalně známé kauze Dieselgate mají velmi nízké emise škodlivin. Vděčí za to komplikovaným technologiím v čele se vstřikováním vodného roztoku močoviny (AdBlue), katalyzátorům SCR (selektivní katalytická redukce), filtrům pevných částic (ty ovšem dostala také většina zážehových agregátů z posledních let) a dalším, které jsou nákladné při pořízení, ale logicky také při servisu a případné opravě. Jestliže si proto ojetý vůz se vznětovým motorem pod kapotou pořídíte soukromě na deset patnáct tisíc kilometrů ročně, příliš se vám nevyplatí. Riziko potenciálních oprav je příliš vysoké.
Pokud ale několikaletý diesel potřebujete na práci, díky čemuž se vám jeho provoz a údržba zaplatí, neměl by to být takový problém.
Typický řidič: Člověk s vysokým nájezdem, který vůz používá i na práci (ať už jde o tahání těžkých přívěsů či časté jízdy na dlouhé vzdálenosti).
Pro někoho novota, pro dalšího už naprosto běžná záležitost. Zážehový motor podporovaný elektromotorem, který si bere energii z malého trakčního akumulátoru, se možná zdá jako příliš komplikovaná kombinace. Jenže zkušenosti ukazují, že klasické hybridy patří k tomu nejspolehlivějšímu, co si můžete koupit. Dalším bonusem je standardní samočinná převodovka.
Ideálním teritoriem hybridu je město a jeho okolí, kde nejvíce využijete krátké jízdy na elektřinu. Menší akumulátor je nutné často dobíjet pomocí rekuperace, čemuž svědčí spíše plynulá jízda. Popojíždění v dlouhých kolonách, v nichž auto nemá šanci rekuperovat, spotřebu zvyšuje.
Na dálnicích a ve vysokém tempu efektivita elektrické jednotky klesá, na tenhle způsob jízdy se proto hodí jiné pohony.
Obavy z příliš vysokých servisních nákladů jsou většinou liché. Ačkoliv kapacita trakční baterie postupně klesá, jedná se ovšem o dlouhodobý proces. Navíc její výměna vyjde maximálně na nižší desítky tisíc (v příštích letech navíc ceny budou klesat), takže se nemusíte bát, že by vás hybridní vůz postupem času zruinoval. Naopak díky nižší spotřebě budete s každým kilometrem šetřit.
Typický řidič: Obyvatel města, který často jezdí nižšími rychlostmi. Dálniční provoz není ke škodě, jen počítejte s tím, že čím vyšší rychlost, tím menší pomoc elektromotoru.
Kompromis mezi konvenčním spalovacím pohonem a elektromobilem zatím není dostatečně oceněn. Přitom nové generace plug-in hybridů nejsou o tolik dražší, navíc díky větším bateriím s takovým autem ujedete klidně 60 kilometrů na elektřinu. Každodenní cesty po větším městě tak zvládnete bez zapojení spalovacího motoru.
A když o víkendu potřebujete přejet republiku, můžete se spolehnout na palivovou nádrž, jež obvykle vystačí na další stovky kilometrů.
Alfou a omegou spokojeného užívání plug-inu je ovšem pravidelné (ideálně každodenní) dobíjení, třeba doma přes noc nebo přes den, když jste v práci. Disciplinovaný přístup dokáže výrazně snížit provozní náklady, přičemž jízda na elektřinu je mnohem kultivovanější a dynamika přichází prakticky ihned po sešlápnutí plynového pedálu.
Kritici tomuhle řešení vyčítají přílišnou komplikovanost (máte zde plnohodnotný spalovací motor a de facto i elektrický pohon, jen s menším akumulátorem) a vysokou hmotnost. Jakmile totiž vybijete baterii, máte ji spíše jako těžké těžítko. Podobnou službu v takovém případě zvládnou i klasické hybridy s desetkrát menším akumulátorem.
Typický řidič: Člověk, který bydlí a pracuje ve větším městě, má možnost dobíjení v práci či doma, přesto se na čistý elektromobil ještě necítí. Ideální pro řidiče, kteří ve volném čase cestují na delší vzdálenosti a nechtějí řešit dobíjení každých 250 kilometrů.
Velké téma posledních let, kterému se prorokovala velmi slibná budoucnost. Jenže prodeje elektrických aut nemají takovou dynamiku, jak se očekávalo. V Německu, na největším automobilovém trhu v Evropě, dokonce klesají. Bez přímých dotací na koupi si stále nenacházejí dostatek zájemců.
Přitom elektromobil je ideálním řešením pro velkou část řidičů. Výhody jsou totožné jako u plug-in hybridů: kultivovanost, skvělá akcelerace, efektivita, nízké náklady na kilometr (zvlášť když dobíjíte doma a ideálně z vlastní fotovoltaické elektrárny). Lokálně bezemisní pohon se navíc hodí na kratší cesty, byť i tak je nutné počítat se zahříváním akumulátoru, což vám nějakou energii (a tudíž dojezd) sebere.
Základem je ovšem domácí dobíjení. Jakmile tuhle možnost nemáte, stane se pro vás elektromobil spíše přítěží.
Obavy z nedostatečného dojezdu jsou často liché. Sami sobě si totiž upřímně zodpovězte, kolikrát do roka jezdíte delší cesty než 250 kilometrů. Pokud ani jednou či minimálně, nebudete mít s většinou elektrických modelů s odpovídající spotřebou nebo kapacitou akumulátoru žádný problém. A pokud jste i přesto trochu nedůvěřiví, kupte si elektromobil jako druhé auto do rodiny. Uvidíte, že za jeho volantem nakonec budete trávit nejvíce času.
Typický řidič: Prakticky kdokoliv, kdo je ochotný akceptovat specifika elektrického pohonu. Pokud vám nevadí častější zastávky a důslednější plánování, můžete s elektromobilem projet celou Evropu křížem krážem. Pamatujte ovšem na to, že tenhle druh pohonu kvůli vašemu pohodlí potřebuje domácí dobíjení (ideálně z wallboxu).
Kombinace zážehového motoru s LPG (zkapalněný ropný plyn) byla populární především před dvaceti třiceti lety. Sláva LPG se ovšem vrátila díky Dacii, která tenhle alternativní pohon stále udržuje naživu. Jeho výhody jsou jasné: nižší provozní náklady. Ačkoliv LPG vykazuje o něco vyšší spotřebu, při ceně pod 18 Kč za litr vás sto ujetých kilometrů vyjde minimálně o třetinu levněji než na benzin. Navíc LPG má vyšší oktanové číslo (minimálně 100), takže se můžete těšit z vyššího výkonu.
Odvrácenou stránkou pohonu na LPG je omezená životnost tlakové nádrže, která je vyhláškou stanovena na maximálně 10 let od data výroby. Tankovacích míst je méně než čerpacích stanic, počítat musíte také s omezením parkování v podzemních garážích a na dalších místech.
Typický řidič: Uživatel, který má v nejbližším okolí stanici s LPG. Díky tomu lze ušetřit tisíce až nižší desetitisíce (záleží na nájezdu). Efektivita se ovšem počítá podle toho, kolik toho na zkapalněný ropný plyn ujedete. Čím více kilometrů, tím spíše se vám tahle varianta vyplatí.
Stlačený zemní plyn (CNG) byl velkým příslibem nižších emisí. Jenže míra exhalací škodlivin nebyla dostatečně nízká, koncern Volkswagen, hlavní podporovatel tohoto pohonu, se proto i kvůli Dieselgate (a následném tlaku na německou skupinu, aby byla ještě „zelenější“) přeorientoval na elektřinu. Tohle rozhodnutí a ruská invaze na Ukrajinu, která dramaticky zvýšila ceny energií, byly ovšem sice dvěma, zato dostatečně velkými hřebíky do rakve CNG.
Ceny stlačeného zemního plynu se sice ustálily, záchranu to ale neznamená. Výrobci totiž v posledních letech zmenšili palivové nádrže na benzin, aby dostalo CNG přednost (vyplatilo se to kvůli nižším emisím zemního plynu, díky kterým si automobilky zlepšují flotilové emise), kombinovaný dojezd na benzin se proto razantně propadl o stovky kilometrů. A to pro hlavní odběratele v podobě firem přestalo být atraktivní. Zvlášť když moderní diesely jsou tak úsporné a na jedno natankování ujedou přes 700 a více kilometrů.
Typický řidič: U starší generace s plnohodnotnou nádrží na benzin to kdysi bývali například obchodní cestující, kteří místo naftového kombi nafasovali to na CNG. U novějších aut s benzinovou nádrží o objemu okolo 10 litrů už je to komplikovanější. Tam už se moc výhod neskrývá.
